Madeline Martinová - Poslední knihkupectví coby pochodeň naděje v centru války

 

Velmi překvapivý román odehrávající se za v Londýně za druhé světové války

Vydalo nakladatelství Cosmpolis v roce 2021
Počet stran: 304

Hlavní hrdinkou je Grace Bennetová, která se přestěhuje do Londýna v okamžiku, kdy nad ním visi neustálý strach z hrozící války. Všichni jsou ve střehu, staví si poblíž svých domů kryty a do toho všeho se matky musí odloučit od svých dětí a poslat je na venkov, aby je ochránily.

Naše hrdinka nastupuje do knihkupectví Primrose Hill, které vlastní pan Evans. Zpočátku vyjadřuje k hrdince své antipatie, ale nechá ji tam pracovat. Její přítelkyně z dětství mezitím narukuje a odjíždí vstříc nebezpečím

Slečna Bennetová zpočátku se svoji prací bojuje a neví odkud začít, poněvadž sama nikdy nečetla a ke knížkám nemá žádný vztah. Ale co ji nechybí je odhodlání vše zvládnout a dokázat panu Evansovi, že na to má. Navíc práce v knihkupectví je pouze na šest měsíců, aby dostala doporučující dopis. I to je jejím hnacím motorem. Jenže, v okamžiku, kdy se její vnímání knih změní, tak propuká válka a Grace a její okolí se ocitá v beznadějné situaci…

Zpočátku celý příběh vypadá jako klasická červená knihovna, protože se na scéně objeví mladý muž, jenž věnuje naší slečně knihu a tím rozpoutá neuvěřitelný kolotoč událostí. Ale opak je pravdou. Tím, že spisovatelka věnuje větší část vyprávění popis válečných hrůz a nezdolatelné lidské touze přežít, tak čtenář knížku zvládne doslova na posezení. Navíc nezapomíná ani na vysvětlivky pod čarou, za což má u mě hodně velké plus.

Poslední knihkupectví je vyprávěné z pohledu Grace, tudíž vše vidíme jejíma očima. Nejdříve naivním pohledem mladé ženy, která utekla před krušným vesnickým životem a hledá se, pak ženy, která zažívá válku z první linie, protože nastoupí do civilní obrany a zároveň jí spousta známých odchází do války a ona neví, zda se vrátí. Zmíním například Colina, jenž je v podstatě ještě chlapec, ale nechybí mu vlastenecké nadšení, a přestože s tím jeho matka nesouhlasí, tak narukuje. Dalším je George Anderson, onen muž, který mladou ženu přivedl ke čtení.

Přiznávám se bez mučení, tak už se mi dlouho nestalo, že by mě takhle román vtáhl. Ale Madeline Martinová prostě umí a ví, jak čtenáře vtáhnout. Společně s Grace jsem prožívala nálety na Londýn, to, jak neustále museli ukrývat před padajícím bombami. Co je na těchto situacích fascinující, jak se lidé semknou a najednou je ta tam všechna zloba. Vždyť právě smrt nám ukáže, jak jsou naše spory malicherné.

Ba co víc, tak vlastně vzdává úctu knížkám, které nám dokážou zpříjemnit jindy temné dny. Když se čtenář ponoří do příběhu, tak to skutečně bývá tak, že zapomene na všechno ostatní, pokud má štěstí, tak může s dalšími lidmi o právě čteném či přečteném díle diskutovat a zároveň mu to rozšiřuje myšlení a i vnímání pocitů jiných.

Dalším kladem Posledního knihkupectví je, že zmiňuje staré klasiky a připomíná je a vzdává jim tím čest. Zároveň zdůrazňuje, že člověk bere spoustu věcí jako samozřejmost a zapomíná na zásoby, tady to bylo ukázané naprosto krásným způsobem v podobě paní Wetherfordové, která, jakmile se začalo šeptat o tom, že hrozí příděly jídla, tak začala zásobit její dům. Právě u této nezdolné dámy Grace bydlela.

Zároveň je to po dlouhé době román, jenž se zaměřuje i na to, jak to vypadá ve městech, když muži odejdou do války. Ta neustálá beznaděj, hlídání nekrologů zda tam není váš milovaný, boj o každou surovinu navíc, strach z náletů…

Poslední knihkupectví je čtivý román, který v čtenáři vzbudí emoce a knihu odloží až po jejím dočtení, protože se prostě nedokáže odtrhnout.

 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada.
Knihu můžete zakoupit na Poslední knihkupectví.

ZDROJ OBRÁZKU